Úsměv v minutě deváté


 If it makes you feel broken in any way, you need to end it before it ends you.



 Halo? Jedna, dva, tři..? Slyšíte mě?

 Pokud mě právě slyšíte, všechno se posralo. A i když mě každý lituje, každý se mi snaží namluvit, že všechno bude dobré, mě v hlavě běží jediná věc. Proč se tak cítí každý a ne já?

 Každý trpí víc než já. A přitom mě je skvěle. Opravdu. Tíha, kterou jsem dva roky nesla na zádech záhy spadla. Cítím se tak volně, že mám občas pocit, že vzlétnu.

 A vím přesně jak to bylo. Byl jsi kluk, který nechápal co měl před sebou a já byla holka, která nevěděla, jak tě nechat jít.

Víš, četla jsem, že to, jak tě druhý opustí ti řekne všechno, co potřebuješ vědět. A i když jsem nebyla ve všem upřímná a snažila jsem se všechno udělat dobře, byl si to ty, který měl potřebu bodat kolem sebe. A já jsem tak moc ráda, že teď sedím tam, kde sedím. Že dělám to, co dělám. Že mi v hlavě hraje myšlenka plná jiných lidí. A jsem tak moc ráda za všechny věci, co jsi mi řekl, protože mi to jen potvrdilo to, že dělám správně.

 Tahle stránka, či jak tomu chceme říkat byla založena z mnoha důvodů. Baví vás trápení jiných, ale toho tu mam dost. Je to snad můj první příspěvek, kdy jsem opravdu šťastná.

 A proto prosím, soustřeďte se na sebe alespoň minutu. Jste tam kde chcete být? S lidmi, s kterými chcete být?
 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V šesté minutě faul

Sedmá minuta o ničem

Osmá minuta plná strachu